Heřmanov, historie a okolí

 Heřmanov v datech

Obec Heřmanov

První zápis o obci Heřmanov je z roku 1349 ,a to pod jménem Hermannschlag–Hermašlak. Z názvu se dá vyčíst a předpokládat, že její zakladatel se jmenoval Hermann, a že vznikla na místě vymýceného lesa (Schlag). Doslovný překlad by byl Heřmanova Paseka. Název obce Hermannschlag přetrval až do třetí čtvrtiny 19. století, kdy byla obec přejmenována na Heřmanov.

Obec Heřmanov byla založena v první polovině 14. století německými kolonisty. Tyto nové osadníky sem v období osidlování původních pohraničních pralesů Velkomoravské říše přivedl Řád německých rytířů. V té době se tyto pralesy ocitly ve středu Přemyslovského království a přicházeli do nich lidé, aby zde získali půdu a obživu.

Řád německých rytířů zde někdy po roce 1200 založil opevněnou strážní věž a poté i okolní osady. Zde také stávala vesnice, ve které sídlili horníci, kteří v této době těžili na Svaté hoře stříbro /vesnice v 14. století vymřela na mor,od roku 1560 byla zcela opuštěna a na jejím místě je nyní pouze les/. Hrádek německých rytířů, který později vlastnil rod Rohovských je patrný i nyní. Tam kde stával /asi 1 km od Heřmanova u hájenky Rohy/ pramení v místě hrádku pramen, který naplňuje bývalý ochranný příkop vodou. Příkop je zasypaný kamennou sutí, nejspíše z obranné zdi. Hrádek zanikl v období husitských válek. Najdete ho podle informační tabule naučné stezky "Svatá hora".

První zmínka o Heřmanově je z roku 1349, kdy patřil společně s Březkou a Březkami k Osovskému panství. Majitelem panství byl Jindřich z Osového. Není známo jak byl od osovského panství odtržen, ale od roku 1437 patřil podle zemských desek k Náměšti nad Oslavou, s níž také sdílel společné osudy. Heřmanov zůstal od té doby u Náměště a jako Náměšťská enkláva patřil politicky do znojemského kraje, ne do jihlavského. Od roku 1849, kdy byly zřízeny okresy, náležel k okresu Velké Meziřící, kraj jihlavský. Od konce 19. století do Velké Bíteše a od roku 1960 do okresu Žďár nad Sázavou. Společné osudy nesdílel pouze s náměšťským panstvím, ale jako farnosti i s nejbližším okolím - se svými patrony z Moravce, Křižanova a Osového. Osové mělo od konce 18. století stejné majitele jako Náměšť nad Oslavou - hrabata Haukvice (Grafen von Haugwitz).

V blízkosti obce se rozkládá přírodní památka, unikátní mineralogické naleziště tzv. heřmanovských koulí. Nejvyšším bodem v okolí je kopec Svatá hora (679 metrů nad mořem), která je častým poutním místem. Naučnou stezku „Svatá hora" připravily Lesy České republiky obdivovatelům zdejší krajiny. Jedná se skutečně o velmi zajímavou trasu dlouhou 16,9 km (uzavřený okruh zpět do výchozího bodu) s patnácti zastávkami (např. Svatá hora, Rohy, Hrádek, Heřmanovské koule, Kuní hora, Anglica atd.) Přečtěte si více o naučné stezce.

Mezi neobvyklé zajímavosti Heřmanova patří vysoký komín na návsi, jenž je pozůstatkem bývalého lihovaru (zbouraného v sedmdesátých letech minulého století) a slouží jako hnízdiště čápů.

Heřmanov patří do správního obvodu města Velké Meziříčí. V současnosti zde žije 217 stálých obyvatel v 89 domech. Součástí obce je také rekreační oblast s 52 chatami. V obci je kulturní dům, knihovna, pošta, dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství, požární zbrojnice a hřbitov. V maličké základní škole se v současnosti vyučuje 1-5 ročník ZŠ.

Společenský život v obci je velice bohatý a hlavním pořadatelem většiny akcí je Sbor dobrovolných hasičů (založený 1894), který má v současnosti šedesát členů (včetně žáků). Každoročně pořádá např. ostatkový průvod, hasičský ples s bohatou tombolou nebo soutěž hasičských družstev „Heřmanovská savice". Velice oblíbená je červencová pouť,kdy se tradičně koná páteční předpouťový fotbal ženatí x svobodní muži a vdané x svobodné ženy. Na návsi se uskutečňují sobotní i nedělní pouťové taneční zábavy. Obec má i svoji Heřmanovskou kapelu.

V obci funguje knihovna, je zde instalován bezdrátový internet a na OÚ bylo zřízeno pracoviště Czech pointu. Od října loňského roku má obec také svůj facebook. Kliknutím na odkaz www.facebook.com se dostanete na facebookové stránky. Obec má i svoje webové stránky www.hermanov.info, kde najdete o jeho historii i současnosti mnoho dalších informací .

Kostel

Kostel sv. Mikuláše, první kostel v Heřmanově byl už ze 13. století a byl postaven v pozdně románském slohu. Stával východněji než současný kostel a byl kolem něj hřbitov. Po polovině 15. století byl postaven větší kostel nebo alespoň přistavěna velká věž s několika zvony. Tři nejstarší se zachovaly dodnes (z let 1493, 1504 a 1534). Současný kostel byl postaven v barokním slohu v roce 1731. Uvnitř kostela jsou 3 oltáře. Jeden (hlavní) se sochou sv. Mikuláše - patrona kostela a 2 vedlejší (boční oltáře Panny Marie Lourdské a sv. Anny). Pozoruhodná je i křížová cesta (vyrobeno v Mnichově roku 1896) a sochařská výzdoba kostela (z dílny Ferdinanda Demetze - Grod Groden in Sudtirol z jižního Tyrolska). Vybavení kostela vesměs pochází z 12. století.

Fara

Přesné datum založení fary není dosud známo. První zmínka o faře v Heřmanově je z roku 1428 na listině pro oslavanský klášter (tedy v době husitských válek). V tu dobu se zde přijímalo podobojí.

Zděná fara byla postavena roku 1799 za faráře Fr. Jana Kosteleckého, přispěním patrona zdejšího kostela hraběte Jindřicha Haukvice, jako jednopatrové stavení. Na faře se dochovala stará pamětní kniha a nejstarší matriky obce z roku 1662 (nyní v MZA v Brně). Nad vchodem do fary je malý obrázek sv. Mikuláše s kostelíkem, patrona zdejšího kostela. Tento obrázek je velice cenný tím, že ukazuje podobu původního dřevěného kostela sv. Mikuláše v Heřmanově před výstavbou nového zděného kostela.